Když krajina za mnou uhání,
jak splašené stádo koní,
mám chuť dát se do psaní
a myslet jenom na ni.
Když železný kůň veze mě pryč, do strání
a kapky deště o sklo zvoní,
zas mám chuť dát se do psaní
a psát už jenom o ní.
Komentáře
Přehled komentářů
ahoj...četla jsem všechny tvoje básničky a musím říct že jsou opravdu sqělí...moc se mi líběj...tak jen taq dál ahojda
:):):)
(bambul, 23. 10. 2007 21:54)víš co by mě zajímalo? komu jsou ty básničky adresovány...ptz si nemyslím, že jsi je napsla jen tak...pro nikoho...
sqělí
(elis, 19. 1. 2008 20:50)